3.Díl-Smůla se mi lepí na prsty

4. října 2007 v 18:04 | Enam3l |  Rozkvetlá růže

  • Slyšela sem: "Ale tati, musim jí někdy vidět!!" "Ne, ani já sem nikdy nechtěl, abyste se viděli!!!" "Proč?" "Jste úplně stejné." "No a co..?" Už zoufalí hlas...
  • Pak už jsem jenom slyšela FLASK...A bylo mi jasné, že tý holce dal táta facku... Pak práskli dvěře....
  • Pak sem se vrátila do pokoje...
"R-r-ricky..?" Nemohla sem uvěřit vlastním očím, Ricky se tam mufloval s nějakou blondýnkou, která ještě na víc měla obarvený vlasy, bylo to vidět, takže žádná blondýnka... Proboha, to není možné!!! Zněl mi v hlavě hlas...
  • "CO TO MÁ ZNAMENAT?!?!" Zaječela sem jak někdo....
  • "Takže ty jedna pí**, ty se budeš lísat po mim klukovi, jo?! Ještě v mím pokoji?? Ty seš ale pí**, krá**, kur** jedna!!" Byla sem dost naštvaná mno, ale teď, z nadhledem, když to vyprávím, tak nelitoju...
  • "A co ty, co? Ty hazle jeden poděla***!! Proč si to udělal? Ty.. čůrá**! Kret***! Debi**..!!!!
"Hilary, hlavně neudělej nějakou blbost...Já nejsem--" Ještě ten debil mi radil, to byl (vlastně je) grázl!!!
  • Najednou tam začolo nějak páchnout... "Ach...To je... KOUŘ! Hoří tady..."Byla sem už ale nadýchaná toho kouře... "Hilary! Rychle ke dveřím!! Rychle, než to tu všechno CHYTNE!!!" Rick mě tlačil ke dveřím, tenkrát nemohl nic udělat...
  • Pak už to tam jenom zaválo kouřem, a Rick mě dostrkal ven... Jenomže to nevěděl že...
  • ...hoří. "Loisdo!! Miluju tě! Promííň..."
  • Propadla sem panici... Jednou, poprvé a naposledy, sem se podlila k bohu... "Prosím, Ricky je mladej, nemůže teď zemřít, ne, to nejde! Prosím vás, Pane Bože, zachraňte ho...!"
  • Upadla sem do kómatu, a viděla sem smrtku... Která říkala: "Ty chceš zachránit toho chlapce, který teď je na rozhraní nebe a pekla?" ... "A-ano..."řekla sem nechápavě. "Tak si vyber jednu ruku, v jedné je život, v druhé je smrt...."
  • "...Vy jste si zvolila... TU SPRÁVNOU RUKU! To se mi ještě nestalo..." řekla smutně ta paní, nebo pán? "Jupí, HURÁ!"
  • "Asi ti dložím omluvu..." Říkal opatrně Rick. "Hmpch! Je pozdě. Ale snad... Snad..."
  • "...snad poslední polibek."Řekla sem smutně... Pak už to bylo dobrý, jen stálí smutek...
  • "Víš jak si mi ublížil?!"Byla sem znovu naštvaná:oD "Ehe...Já..Jasně."Vykoktal Rick. "Takže AHOJ." řekla sem panovačně, a konečně sem se mohla vybrečet, ale v...
  • ...v hlavě.
  • "Pak sem uprchla z domu.Pobíhala sem si, a narazila sem na les, na lavičku, a na smutnou holku...
  • "Ahoj, co co se ti stalo..?" Řekla sem lítostivě. "Ahoj, táta mě vyhodil, chtěla sem vydě jendou svoje dvojče, ale skonšila sem tak akorát s fackou, s s práskotem dveří." Ve mě hrklo... To já jsem její dvojče! "Aha... To-to mi je líto..." "Hm... Uteklas?" Zeptala se... "Jo..."řekla směšně =oD "Tak poď, mám tu síť a kobereček a polštáře, můžeš přespat."řekla výtězoslavně... "Jo? To budu muset. Díky..."
  • "Ale ještě před tím, bych ti chtěla udělat radost." řekla málem se slzami..."Jo? Dík." poděkovala mno. "To dvojče... To jsem já.. Slyšela sem vás... Já sem Hilary McBealová."Řekla sem už vážně se slzama... "J-j-j-á-já tomu nemůžu uvěřit... Já jsem Mary-kate McBealová..."zakoktala. "Ale teď už musíme jít, něž tady budou chodit pejskaři..." Dodala Mary-kate.
  • "Tak tady to je...Není to luxus, ale vyspíš se..." řekla unaveně Mary-kate. "Jo, díky, já si lehnu na tu deku..."řekla sem taky unaveně...
  • "Jaká byla Máma?" Zeptala se mě Mary-kate. "Umřela, když mi bylo 7let." řekla sem se zívnutím. "Aha.Já vyrůstala v děcáku. Ale v sedmnácti mě pustili, a teď už půl roku po vás pátrám.."řekla skroušeně. "M..."Já už sem spala.
  • "Co je?"ptala se se. "Nic."
  • "Hele, ale teď se musíme opřít, nemáme kde bydlet, a navíc... Začíná zima..."řekla smutně Mary-kate. "Máš čepice?" Hehe,blbej nápad..? "Jo, asi jo, ale takový..."Mno... co dotat. "Takový normální..."
  • "Ty čepice sou hezký, díky, mary-kate." Pochválila sem to. "Jo? Líbí se ti? Levnější neměli... A alespoň vypadáme jako dvojčata.(smích)" "Hele, něco si postavíme, nějakou chatku, ju?" byla sem plná síli. "Mno, tak jo, ale rychle si musíme najít brigádu a koupit si domeček..."
  • "Tak co si ukutila z těch trámků, co sem ti přinesla??" Byla sem zvědavá. "Budeš mít radost. Začítek chajdy." řekla slavně Ma-Ka. "A můžu ti říkat jenom Mary?" nechce se mi... "Ale jasně. nebo Ma-ka. To se čte Ma-Ke. Je to zkrácenina...Ale radši Mary."
  • "Tamtadátada...Líbí?" řekla vícenebojácky.. "Jo, ale...asi si fakt budeme muset něco koupit..."řekla sem. "No jo, ale než našetříme, postačí nám tohle..."
  • Pak Mary-Kate ztuhla."Hilary.. Tam, tam je-"
!!!Pokračování příště!!!






 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 S.girl S.girl | Web | 5. ledna 2008 v 16:22 | Reagovat

to je supackyy

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama